Lehká verze · Plná verze webu · V nouzi volejte 112
Laicky vysvětlujeme, jak fungují útočné drony a rakety, proč škodí i sestřelené a co udělat, když zazní siréna: kam se schovat a co nenatáčet ani nesdílet.
Proti dronu ani raketě se doma bránit nedá. Dá se ale výrazně snížit riziko, že vás zraní sklo, střepy nebo padající trosky. Rozhoduje pár jednoduchých pravidel, která si můžete projít už dnes.
Česko by ve válce Ruska s NATO bylo hlavně týlem (viz Kdyby Rusko zaútočilo na NATO). Týl ale neznamená bezpečí. V září 2025 vletěly ruské drony do vzdušného prostoru Polska během útoku na Ukrajinu. Spojenecká letadla je sestřelovala. NATO na to reagovalo posílením obrany na východním křídle.
| Co | Jak funguje | Jak to poznáte |
|---|---|---|
| Útočný dron typu Shahed (Rusko ho vyrábí pod názvem Geran) | Letadélko na jedno použití s výbušninou. Letí samo na předem zadané místo. Je pomalé a levné, a proto se jich posílá hodně najednou. | Trojúhelníkový tvar, vrtule vzadu. Hlasitě bzučí, lidé to přirovnávají k mopedu nebo motorové pile. Před dopadem zvuk zesílí a zvýší se. Letí nejvýš asi 185 km/h. |
| Průzkumný dron | Menší dron, který pozoruje a hledá cíle. Nemusí nést výbušninu. | Často ho neuslyšíte. Když ho uvidíte, nenatáčejte ho a jděte dovnitř. |
| Střela s plochou dráhou letu | Letí nízko, jen desítky metrů nad zemí, a řídí se podle terénu, aby ji radary zachytily co nejpozději. Pohání ji proudový motor jako malé letadlo. Letí pomaleji než zvuk, ale mnohem rychleji než dron. Ruská střela Ch-101 letí asi 700 km/h, z velké dálky tedy i několik hodin. | Můžete zaslechnout hukot motoru. Kvůli nízkému letu ale často až krátce před dopadem. |
| Balistická raketa | Vystoupá desítky kilometrů vysoko a padá po oblouku obrovskou rychlostí. Mark Rutte upozornil, že nová generace ruských raket letí mnohonásobnou rychlostí zvuku. | Předem ji obvykle neuslyšíte. Na Kyjev dopadne 2 až 4 minuty po odpálení. Při útoku v říjnu 2026 se tam první výbuchy ozvaly zároveň se sirénami. |
Pro vás z toho plyne jedno: na zvuk nečekejte. Když přijde varování, jednejte hned.
Protivzdušná obrana hledá cíle radary. Sestřelují je stíhací letouny a protiletadlové střely ze země. Co je ve vzduchu, ale musí spadnout. Trosky dronu, kusy rakety i samotná obranná střela mohou dopadnout na domy, auta a ulice.
Příklad z Polska: v září 2025 poškodil střechu rodinného domu ve vesnici Wyryki padající předmět. Polský ministr pro koordinaci tajných služeb později řekl, že vše nasvědčuje tomu, že šlo o střelu polského letounu vystřelenou na obranu země. Proto se při poplachu ukrýváte, i když „obrana funguje“.
Podrobně to popisujeme na stránce Informace bez internetu.
Hasiči radí ukrýt se co nejrychleji v nejbližší pevné budově, nebo zůstat tam, kde jste. Autobusová zastávka ani auto úkrytem nejsou.
Dvě zdi nechrání při přímém zásahu. Jsou to záchrana, když nestihnete do lepšího úkrytu.
Stálé úkryty v Česku pojmou jen asi 3 % obyvatel a jejich zprovoznění trvá desítky hodin až týdny. Nespoléhejte na ně. Zjistěte si ale na obecním úřadě nebo na mapě HZS, kde je ten nejbližší.
Zkontrolujte sebe a lidi kolem. Pokud je to bezpečné, poskytněte první pomoc a volejte 155 nebo 112. Řiďte se pokyny hasičů a policie. Napište blízkým krátkou zprávu, že jste v pořádku. Sítě bývají přetížené, proto nevolejte, pokud nemusíte. Pomůže, když máte domluvený rodinný plán.
Krok na dnes: Projděte si byt a najděte místo, kde máte mezi sebou a ulicí aspoň dvě zdi a žádné okno. Řekněte o něm celé rodině.