Drony a rakety: jak je poznat a co dělat při leteckém poplachu

Proti dronu ani raketě se doma bránit nedá. Dá se ale výrazně snížit riziko, že vás zraní sklo, střepy nebo padající trosky. Rozhoduje pár jednoduchých pravidel, která si můžete projít už dnes.

Česko by ve válce Ruska s NATO bylo hlavně týlem (viz Kdyby Rusko zaútočilo na NATO). Týl ale neznamená bezpečí. V září 2025 vletěly ruské drony do vzdušného prostoru Polska během útoku na Ukrajinu. Spojenecká letadla je sestřelovala. NATO na to reagovalo posílením obrany na východním křídle.

Co může přiletět

Co	Jak funguje	Jak to poznáte
Útočný dron typu Shahed (Rusko ho vyrábí pod názvem Geran)	Letadélko na jedno použití s výbušninou. Letí samo na předem zadané místo. Je pomalé a levné, a proto se jich posílá hodně najednou.	Trojúhelníkový tvar, vrtule vzadu. Hlasitě bzučí, lidé to přirovnávají k mopedu nebo motorové pile. Před dopadem zvuk zesílí a zvýší se. Letí nejvýš asi 185 km/h.
Průzkumný dron	Menší dron, který pozoruje a hledá cíle. Nemusí nést výbušninu.	Často ho neuslyšíte. Když ho uvidíte, nenatáčejte ho a jděte dovnitř.
Střela s plochou dráhou letu	Letí nízko, jen desítky metrů nad zemí, a řídí se podle terénu, aby ji radary zachytily co nejpozději. Pohání ji proudový motor jako malé letadlo. Letí pomaleji než zvuk, ale mnohem rychleji než dron. Ruská střela Ch-101 letí asi 700 km/h, z velké dálky tedy i několik hodin.	Můžete zaslechnout hukot motoru. Kvůli nízkému letu ale často až krátce před dopadem.
Balistická raketa	Vystoupá desítky kilometrů vysoko a padá po oblouku obrovskou rychlostí. Mark Rutte upozornil, že nová generace ruských raket letí mnohonásobnou rychlostí zvuku.	Předem ji obvykle neuslyšíte. Na Kyjev dopadne 2 až 4 minuty po odpálení. Při útoku v říjnu 2026 se tam první výbuchy ozvaly zároveň se sirénami.

Pro vás z toho plyne jedno: na zvuk nečekejte. Když přijde varování, jednejte hned.

Jak funguje protivzdušná obrana a proč škodí i sestřel

Protivzdušná obrana hledá cíle radary. Sestřelují je stíhací letouny a protiletadlové střely ze země. Co je ve vzduchu, ale musí spadnout. Trosky dronu, kusy rakety i samotná obranná střela mohou dopadnout na domy, auta a ulice.

Příklad z Polska: v září 2025 poškodil střechu rodinného domu ve vesnici Wyryki padající předmět. Polský ministr pro koordinaci tajných služeb později řekl, že vše nasvědčuje tomu, že šlo o střelu polského letounu vystřelenou na obranu země. Proto se při poplachu ukrýváte, i když „obrana funguje“.

Jak se o nebezpečí dozvíte

• Siréna. Kolísavý tón 140 sekund je všeobecná výstraha. Znamená: jděte dovnitř a zapněte rádio.
• Zpráva do mobilu (Cell Broadcast). Stát ji chystá jako doplněk sirén. Zatím nefunguje. Podle HZS ČR se systém zavádí a k dispozici má být od konce roku 2026. Do té doby se spoléhejte na sirény a rádio.
• Rozhlas a rádio. Obecní rozhlas, elektronické sirény s hlasem a Radiožurnál Českého rozhlasu.

Podrobně to popisujeme na stránce Informace bez internetu.

Kam se schovat

Hasiči radí ukrýt se co nejrychleji v nejbližší pevné budově, nebo zůstat tam, kde jste. Autobusová zastávka ani auto úkrytem nejsou.

1. Nejlepší je sklep nebo suterén, s co nejmenším počtem oken. Při vojenském ohrožení se může hodit i tunel nebo metro, pokud ho máte blízko.
2. Když sklep nemáte, zvolte místnost ve středu budovy v co nejnižším patře. Typicky chodba, koupelna nebo šatna.
3. Pravidlo dvou zdí. Ukrajinci se ho naučili za války: mezi vámi a ulicí mají být aspoň dvě zdi. Tři jsou ještě lepší.
4. Pryč od oken a skla. Rozbité sklo je velmi častá příčina zranění. Vyhněte se i velkým zrcadlům a proskleným dveřím.
5. V paneláku jděte níž. Pomůže i vnitřní schodiště, protože ho obklopují zdi.
6. Zůstaňte v úkrytu do odvolání a poslouchejte rádio.

Dvě zdi nechrání při přímém zásahu. Jsou to záchrana, když nestihnete do lepšího úkrytu.

Stálé úkryty v Česku pojmou jen asi 3 % obyvatel a jejich zprovoznění trvá desítky hodin až týdny. Nespoléhejte na ně. Zjistěte si ale na obecním úřadě nebo na mapě HZS, kde je ten nejbližší.

Co nedělat

• Nenatáčejte a nefoťte útok, sestřel ani místo dopadu. Nechoďte kvůli tomu k oknu.
• Nesdílejte polohu dopadů, trosek ani protivzdušné obrany. Ani v rodinné skupině, ani „jen pro informaci“. Takové záběry mohou útočníkovi prozradit, kde stojí obrana a jak dopadl jeho útok. Ukrajinská tajná služba SBU proto vyšetřuje lidi, kteří je zveřejňují.
• Nesahejte na trosky ani na nic, co vypadá jako munice. Neberte si „suvenýr“. Odstupte do bezpečné vzdálenosti, zapamatujte si místo a volejte 158 nebo 112. Na místo přijede pyrotechnik.
• Nešiřte zprávy z neznámých účtů o tom, „kam to dopadlo“ a „co bude dál“. Víc na stránce Panika a fámy.

Po poplachu

Zkontrolujte sebe a lidi kolem. Pokud je to bezpečné, poskytněte první pomoc a volejte 155 nebo 112. Řiďte se pokyny hasičů a policie. Napište blízkým krátkou zprávu, že jste v pořádku. Sítě bývají přetížené, proto nevolejte, pokud nemusíte. Pomůže, když máte domluvený rodinný plán.