Kdyby Rusko zaútočilo na NATO: co by to znamenalo pro Česko

Počítáme s tím, že Rusko může zaútočit na NATO, a tím i na nás. Připravujeme se, jako by to přišlo. Je lepší být připraven než překvapen.

Neříkáme, že útok určitě přijde, ani kdy. To nikdo neví. Veřejná hodnocení našeho státu i NATO jsou ale tak vážná, že je rozumné s tím počítat. Ne ze strachu, ale aby nás nic nezaskočilo.

Proč s tím počítáme

• Bezpečnostní strategie ČR (2023) píše, že Rusko je „největší bezprostřední i dlouhodobou přímou hrozbou evropské bezpečnosti“. Riziko přímého vojenského ohrožení Česka označuje za nízké. Zároveň ale uvádí, že pravděpodobnost přímého vojenského útoku proti našemu území je „nejvyšší od konce studené války, a to zejména jako součást širšího konfliktu“.
• BIS označuje rok 2025 za jeden z nejvážnějších od konce studené války. Rusko podle ní pokračuje v hybridním působení proti státům EU včetně Česka a přes Telegram verbuje lidi k sabotážím.
• Generální tajemník NATO Mark Rutte v červnu 2025 řekl, že Rusko by mohlo být připraveno použít vojenskou sílu proti NATO do pěti let. V prosinci 2025 v Berlíně dodal: „Jsme dalším cílem Ruska.“ (překlad redakce) Ve stejném projevu ale také řekl, že obrana NATO zatím vydrží. Jde o odhad toho, co by Rusko mohlo zvládnout, ne o datum útoku.
• Rusko už teď testuje hranice. V září 2025 vletěly ruské drony do vzdušného prostoru Polska. Severoatlantická rada uvedla, že za takové činy nese plnou odpovědnost Rusko. A v Česku policie v roce 2024 potvrdila, že výbuchy muničních skladů ve Vrběticích v roce 2014 provedli příslušníci ruské vojenské rozvědky GRU. Zahynuli při nich dva lidé.

Článek 5: útok na jednoho je útok na všechny

Česko je členem NATO od roku 1999. Článek 5 Severoatlantické smlouvy říká, že ozbrojený útok na jednoho či více spojenců v Evropě nebo Severní Americe se považuje za útok na všechny. Každý spojenec pak napadenému pomůže kroky, které uzná za nutné, včetně použití ozbrojené síly.

Co to znamená prakticky: kdyby Rusko napadlo třeba Polsko nebo pobaltské státy, byli bychom ve válce i my. A to i tehdy, kdyby na Česko nedopadla jediná střela. Severoatlantická rada v září 2025 zopakovala, že závazek k článku 5 je pevný.

Co by dělala Armáda ČR

Obranná strategie ČR počítá s tím, že naše armáda bude připravená do operací společné obrany NATO. Česko by bylo podle strategie „jak tranzitní, tak hostitelskou zemí“ pro spojenecká vojska. Česko by tak bylo hlavně týlem a logistickým uzlem (viz Proč Česko nebude fronta, ale týl). Týl ale neznamená bezpečí. Drony, rakety, sabotáže a útoky na infrastrukturu mohou zasáhnout i naše území. Jak to vypadá a co dělat, popisujeme na stránkách Drony a rakety a Na co by se útočilo.

Branná povinnost a mobilizace: co říká zákon

Otázka	Co říká zákon
Kdo má brannou povinnost?	Občan ČR ode dne, kdy dosáhne 18 let, do dne, kdy dosáhne 60 let (branný zákon, § 2 a § 7). Týká se mužů i žen, zákon mezi nimi nedělá rozdíl. Výjimky: těhotná žena se k odvodu ani do mimořádné služby nepovolává. Žena nebo muž, kteří pečují o dítě do 3 let, jdou k odvodu jen se svým souhlasem. Žena nebo muž, kteří pečují o dítě do 8 let, se do mimořádné služby nepovolávají (§ 25).
Co platí v míru?	Výkon branné povinnosti se v míru přebírá dobrovolně: jako voják z povolání, v aktivní záloze, na dobrovolném vojenském cvičení nebo předurčením (§ 4 až 5b). Odvody se v míru nekonají.
Kdy by byly odvody?	Až za stavu ohrožení státu nebo válečného stavu. Vláda nařízením určí, kolik lidí a z jakých ročníků nebo profesí se odvodu podrobí (§ 18).
Jak by odvod probíhal?	Krajské vojenské velitelství pošle dotazník. Ten vyplníte s praktickým lékařem a vrátíte do 30 dnů. Pak přijde povolávací rozkaz a lékařská prohlídka u odvodní komise (§ 19 až 21).
Kdo vyhlašuje stav ohrožení a válku?	Stav ohrožení státu vyhlašuje Parlament na návrh vlády. O válečném stavu rozhoduje Parlament, mimo jiné když je potřeba plnit závazky o společné obraně (Ústava, čl. 43).
Co je mobilizace?	Hromadné povolávání vojáků v záloze za válečného stavu, částečné nebo všeobecné. Nařizuje ji prezident na návrh vlády a vyhlašuje ji ve sdělovacích prostředcích. Podrobnosti jsou v mobilizační vyhlášce na úředních deskách (§ 23).
Můžu mimořádnou službu odmítnout?	Voják v záloze může mimořádnou službu odmítnout z důvodu svědomí nebo náboženského vyznání ve lhůtách podle zákona (§ 6). Pak podléhá pracovní povinnosti.
A ti ostatní?	Za stavu ohrožení státu nebo války může být pracovní povinnost uložena všem, kdo nejsou ve službě ani od ní osvobozeni. Rozhoduje obecní úřad obce s rozšířenou působností (zákon č. 222/1999 Sb.).

Údaje platí podle znění branného zákona účinného od 19. srpna 2025 (novela č. 266/2025 Sb.). Zákon o zajišťování obrany naposledy změnila novela č. 173/2025 Sb. s účinností od 1. července 2025. Novější změny obou zákonů k 19. říjnu 2026 nejsou. Vláda ale v červenci 2026 schválila revizi krizových a obranných zákonů a návrhy změn mají být hotové do roka.

Pozor na fámy o „tajné mobilizaci“. Mobilizace se podle zákona vyhlašuje veřejně a povolávací rozkaz posílá krajské vojenské velitelství. Zprávu z neznámého účtu, že „zítra zavřou hranice a berou všechny muže“, ověřte u zdroje. Víc na stránce Panika a fámy.

Co by se změnilo v běžném životě

• Doprava. Kolony vojenské techniky, objížďky, zpožděné vlaky a autobusy.
• Proud, teplo, internet. Při útocích na infrastrukturu by mohly přijít výpadky na hodiny i dny.
• Varování. Sirény a hlášení v rozhlase. Je dobré vědět, co který signál znamená.
• Práce. Někteří lidé by nastoupili do armády nebo by dostali pracovní povinnost.
• Cestování. Kdo má brannou povinnost, potřeboval by za stavu ohrožení nebo války k cestě do zahraničí souhlas krajského vojenského velitelství (§ 24).
• Zprávy. Spousta fám, falešných videí a výzev k rychlé akci.

Většina věcí by přesto fungovala dál: obchody, nemocnice, školy, úřady. Popisujeme to na stránce Co by fungovalo dál.

Co můžete udělat

Příprava doma neznamená kryt na zahradě. Znamená zvládnout pár těžkých dní a delší období nejistoty:

• vyplnit rodinný plán,
• projít kontrolní seznam,
• vědět, jak se dozvědět zprávy bez internetu,
• a pokud chcete víc, podívat se, co můžete udělat vy sami.

Jak by se situace mohla vyvíjet v čase, najdete na stránce Fáze krize.