Přeskočit na obsah

01 · Scénář

Fáze krize: jak by se situace mohla vyvíjet?

5 min čtení

Kdyby Rusko zaútočilo na NATO, krize by měla čtyři fáze: napětí, první dny, týdny a dlouhé období. Ukazujeme, co by se dělo, co by fungovalo a co ne.

Prázdná silnice mezi podzimními poli mizí v mlze
Ilustrační obrázek vytvořený pomocí AI

Většina věcí by fungovala ve všech fázích. Některé by se zpomalily, na čas vypadly, nebo by byly zasaženy útokem.

Počítáme s tím, že útok Ruska na NATO může přijít, a připravujeme se, jako by přišel. Nevíme, jestli a kdy. Krize by ale nepřišla jako jeden den, kdy se všechno změní. Spíš by měla několik fází. Česko by v ní bylo zázemím, ne frontou. Zázemí ale není bezpečné, vysvětlujeme na stránce Proč Česko nebude fronta, ale týl. Fáze se mohou překrývat nebo zkrátit.

Přehled: co by fungovalo a co ne

FázeCo by se děloCo by fungovaloCo by fungovat nemuselo
1. NapětíVíc dezinformací, kybernetické útoky, cvičení, přesuny spojencůPrakticky všechno jako dnesKlid v hlavě: fámy, nervozita, občas prázdné regály
2. První dnyZvláštní vysílání, krizové stavy, přesuny vojsk, možná varování sirénouZáchranné složky, proud a voda ve většině míst, obchody, rádioPřetížené mobilní sítě, některé weby, doprava na hlavních tazích
3. TýdnyNový režim, dopravní omezení, sabotáže, možné útoky na infrastrukturuZásobování, obce, školy, nemocniceProud a spojení v zasažených místech, některé zboží, nálada ve společnosti
4. Dlouhé obdobíEkonomické dopady, únava, snaha lidi rozdělitZákladní služby, úřady, pomoc obcí a sousedůCeny, cestování, některé dovozy

1. Napětí

Tato fáze může trvat týdny i měsíce. Část z ní už zažíváme.

  • Bezpečnostní strategie ČR označuje Rusko za „největší bezprostřední i dlouhodobou přímou hrozbu evropské bezpečnosti“.
  • Obranná strategie ČR uvádí, že kybernetické útoky, dezinformační kampaně, ekonomický nátlak a sabotáže mohou přicházet „již v době míru“.
  • BIS popisuje, jak Rusko přes sociální sítě najímá lidi k sabotážím za peníze.
  • Častěji byste slyšeli o cvičeních a přesunech spojeneckých vojsk.
  • Někteří lidé by začali nakupovat do zásoby. Na pár dní by mohly zmizet některé věci z regálů.

Co pro vás: Teď je nejlepší čas na přípravu. Důkladně, postupně a bez nákupní horečky. Začněte stránkou Co mohu udělat já.

2. První dny

Kdyby Rusko zaútočilo na některého ze spojenců, první dny by byly nejvíc zmatené. Všichni by se najednou snažili zjistit, co se děje. A Česko by se stalo součástí konfliktu, i když by se u nás nebojovalo.

  • Český rozhlas má krizový režim, ve kterém vysílání přebírá Radiožurnál. Podle svých standardů chce první ověřenou informaci odvysílat do 13 minut od oznámení záchranných složek.
  • Vláda může vyhlásit nouzový stav. Parlament může na návrh vlády vyhlásit stav ohrožení státu. Obojí dává státu pravomoci rychle jednat.
  • Mobilní sítě by mohly být přetížené. Stát proto radí: „telefonujme, jen když musíme“.
  • Po dálnicích a železnici by se přesouvala vojenská technika.
  • Bezpečnostní strategie počítá s tím, že naše území mohou ohrozit letadla, rakety a drony. Mohla by se ozvat siréna. Co dělat, popisujeme na stránkách Drony a rakety a Informace bez internetu.
  • Na sítích by se objevilo hodně falešných zpráv a videí, které mají vyvolat paniku.

Co pro vás: Držte se rodinného plánu. Zapněte rádio. Při siréně jděte dovnitř. Nesdílejte nic, co jste neověřili.

3. Týdny

Po prvních dnech by se život ustálil v novém režimu. Ten by byl jiný a náročný, ale zvládnutelný.

  • Doprava by mohla mít omezení a objížďky.
  • Firmy v dopravě, výrobě a opravách by měly víc práce.
  • Mohly by přijít sabotáže a útoky na infrastrukturu, třeba na energetiku nebo spojení. Výpadky proudu či internetu by mohly trvat hodiny i déle. Obecně to popisujeme na stránce Na co by se útočilo.
  • Přibylo by kampaní s hesly jako „není to naše válka“. Jejich cílem je unavit a rozdělit.

Co pro vás: Hlídejte si síly. Domluvte se se sousedy, kdo komu pomůže. Naučte se poznat manipulaci podle kapesní karty.

4. Dlouhé období

Obranná strategie počítá s přípravou na „dlouhotrvající obrannou válku“. Pro domácnosti by to znamenalo hlavně dlouhou zkoušku vytrvalosti. Hrozba útoků na zázemí by ale nezmizela.

  • Mohly by stoupat ceny a některé dovozy by se zpožďovaly.
  • Únava a smutek by byly běžné, zvlášť v rodinách vojáků.
  • Snahy rozeštvat lidi by pokračovaly. Pokojný nesouhlas a kritika vlády ale k demokracii patří. Nejde o názory, jde o koordinované kampaně.
  • Hodně by záleželo na obcích, spolcích a sousedech. Stát by potřeboval i pomoc lidí, například v aktivní záloze.

Co pro vás: Neodkládejte běžný život. Škola, práce, sport a setkávání s lidmi pomáhají nejvíc. O psychice píšeme na stránce Psychika v krizi.

Co to znamená pro vaši domácnost

Nejtěžší by byly první dny. Kdo má doma pár věcí na tři dny a plán, jak se domluví s rodinou, zvládne je mnohem klidněji. Na delší fáze se nedá nachystat skladem. Pomůže hlavně soudržnost, ověřené informace a vlastní kondice.

Odkud to víme (6zdrojů)