Útok na elektrickou síť

Elektřina pohání skoro všechno ostatní: vodu v paneláku, topení, mobilní síť, platby i benzínky. Proto ji Rusko na Ukrajině ničí už několik let. A proto s ní musíme počítat i u nás.

Dobrá zpráva je, že na výpadek proudu se dá doma připravit lépe než na cokoli jiného. Česko si velký výpadek vyzkoušelo 4. července 2025. Nebyl to útok, ale ukázal, co se v první hodině zastaví.

Popisujeme jen to, co je veřejně známé. Neuvádíme žádná konkrétní místa ani slabiny české sítě.

Proč zrovna elektřina

Na Ukrajině je energetika hlavní cíl. Mezinárodní energetická agentura IEA v roce 2024 uvedla, že Ukrajina od začátku invaze přišla o víc než dvě třetiny své schopnosti vyrábět elektřinu. Útoky raketami a drony na elektrárny, rozvodny a teplárny pokračují každou zimu. Jak drony a rakety fungují, popisujeme na stránce Drony a rakety.

Síť jde vypnout i bez výbuchu. Ukrajina to zažila dřív, než začala velká válka:

Kdy	Co se stalo
23. prosince 2015	Kybernetický útok na tři ukrajinské distribuční firmy. Bez proudu zůstalo asi 225 000 odběratelů. Americká vláda útok připisuje ruským státním hackerům.
17. prosince 2016	Část Kyjeva byla asi hodinu bez proudu. Útočníci použili program Industroyer, který umí přímo ovládat vypínače v rozvodnách.
Duben 2022	Ukrajinské úřady podle AP překazily podobný útok na rozvodnu vysokého napětí. Podle náměstka ministra energetiky by bez proudu zůstaly 2 miliony lidí.

V Evropě se už útočí na kabely. Na Boží hod 25. prosince 2024 se přerušil podmořský elektrický kabel Estlink 2 mezi Finskem a Estonskem. Ve stejné době byly poškozené i čtyři datové kabely. Finské úřady podezírají tanker Eagle S, že je poškodil svou kotvou. Loď podle nich patří k ruské „stínové flotile“. Generální tajemník NATO Mark Rutte v lednu 2025 mluvil o možné sabotáži, kterou úřady vyšetřují, a ohlásil hlídkování v Baltském moři s názvem Baltic Sentry. Finský soud prvního stupně v říjnu 2025 případ posádky zastavil, protože podle něj Finsko nemá pravomoc ho soudit.

Co Rusko v Evropě dělá a na co další by mohlo útočit, rozebíráme na stránce Na co by se útočilo.

Co víme z výpadků, které útokem nebyly

Česko, 4. července 2025

Krátce před polednem spadl na zem jeden ze tří vodičů vedení přenosové soustavy. Vznikl zkrat a po něm řetěz dalších poruch. Proud vypadl v Libereckém, Ústeckém, Královéhradeckém a Středočeském kraji a v části Prahy. ČEPS napsal, že nenašel žádný důkaz kybernetického ani teroristického útoku.

Co se stalo:

• Metro a tramvaje stály ve velké části Prahy. Metro se podle E15 rozjelo asi po půl hodině, tramvaje jezdily všude zhruba ve tři odpoledne.
• Vlaky stály na několika tratích. Všude jezdily až po páté odpoledne.
• Hasiči vyjížděli k lidem uvězněným ve výtazích.
• Kolem 200 čerpacích stanic bylo mimo provoz.
• Část nemocnic jela na záložní zdroje.

ČEPS obnovil napětí ve své síti v Praze zhruba do 2 hodin a jinde do 3 hodin. Pak zapínali proud koncovým odběratelům distributoři. Ministr nejdřív mluvil o milionu odběratelů, ČEPS později odhadl asi půl milionu.

Španělsko a Portugalsko, 28. dubna 2025

Ve 12:33 vypadl proud skoro na celém Pyrenejském poloostrově. Podle AP se zastavilo metro i vlaky a desítky tisíc cestujících uvízly. Zhasly semafory a v Barceloně řídili dopravu sami lidé. Nefungovaly bankomaty a elektronické platby. Ve většině mobilních sítí nešlo volat ani poslat SMS. Nemocnice přešly na generátory.

V některých oblastech se proud vracel až po zhruba 16 hodinách. Evropské sdružení provozovatelů sítí ENTSO-E v březnu 2026 uzavřelo, že příčinou byla souhra mnoha faktorů, hlavně v řízení napětí v síti. Portugalský úřad pro kybernetickou bezpečnost hned první den uvedl, že nevidí známky kybernetického útoku.

Poučení z obou případů: na začátku nikdo neví, proč výpadek nastal. Na sítích se pak snadno šíří fámy. Čekejte na zprávy od ČEPS, HZS a vlády a pusťte si rádio. Víc na stránce Panika a fámy.

Kdyby proud vypadl na delší dobu

Hasiči upozorňují, že rozsáhlý výpadek může trvat několik hodin až dnů. Tady je, co by se zastavilo a kdy.

První hodina

• Zhasne světlo, stojí výtahy, elektrické dveře, brány a garážová vrata.
• Nefungují semafory. Na křižovatkách roste riziko nehod a zácp.
• Stojí metro, tramvaje a elektrické vlaky.
• Nejdou platby kartou a bankomaty. Většina hypermarketů a benzínek nefunguje.
• Mobil zatím funguje, ale síť bývá přetížená.

Co udělat: Zjistěte, jestli nejde proud jen u vás. Zkontrolujte pojistky a zeptejte se sousedů. Vypněte spotřebiče, nejjednodušeji hlavním jističem. Zapněte rádio na baterky. Nevolejte tísňové linky kvůli informacím, slouží jen při ohrožení života. Zbytečně necestujte.

Prvních 24 hodin

• Mobil a internet. Podle státního webu 72h.gov.cz přestanou telefonní sítě do několika hodin fungovat. Vysílače mají záložní baterie, ale ty nevydrží věčně. Ukrajina proto od roku 2024 chce po operátorech, aby síť při výpadku vydržela aspoň 10 hodin.
• Voda. Voda z vodovodu je dál pitná. Do vyšších pater ji ale tlačí čerpadla na elektřinu, takže tam může přestat téct jako první. Záchod spláchnete jen jednou, pak se nádržka nenaplní. V domech s dálkovým topením může být teplá voda horká až vroucí.
• Topení. Ústřední topení potřebuje elektřinu na čerpadla a řídicí elektroniku. Bez proudu se zastaví, i když plyn nebo teplo dál teče. Přesně to zažili v zimě obyvatelé Kyjeva. Platí to i pro běžný plynový kotel v bytě nebo v domě. Elektřinu potřebuje na regulaci, ventilátor a oběhové čerpadlo, takže bez proudu netopí.
• Jídlo. Lednici otevírejte co nejméně. Plný mrazák drží potraviny bezpečné asi dva dny, poloprázdný asi den. Elektrický sporák a varná konvice nejdou.
• Večer a noc. Tma. Hasiči nedoporučují svítit svíčkami. Svítilna je bezpečnější.

Po třech dnech

Tak dlouhý výpadek celé země Česko nezažilo. Ukrajina ano, a opakovaně.

• Teplo. Po ruském útoku 9. ledna 2026 zůstalo v Kyjevě bez topení téměř 6 000 domů. Po dalších útocích bylo 22. ledna bez topení stále téměř 3 000 bytových domů, při mrazu kolem minus 15 stupňů.
• Rozpisy vypínání. Když síť nestačí, proud se vypíná po čtvrtích podle předem zveřejněného rozpisu. Lidé si podle něj přizpůsobují celý den. Kromě toho přicházejí nouzová vypnutí bez varování.
• Generátory a powerbanky. Kavárny a obchody s generátory zůstávají otevřené. Lidé nosí powerbanky a svítilny. Generátory jsou ale hlučné a mají jedovaté výfukové plyny.
• Body nezlomnosti. Ukrajina od listopadu 2022 zřizuje ve školách a na úřadech místa s proudem, teplem, vodou, mobilním signálem a internetem. Jsou zdarma a otevřou se, když se proud nepodaří obnovit během několika hodin.
• Vynalézavost. Ukrajinci si radí, jak se zahřát. Třeba stan postavený přímo v ložnici a v něm láhve s horkou vodou. Zároveň si připomínají detektory kouře a oxidu uhelnatého, protože improvizované topení je nebezpečné.

V Česku by obce mohly nabízet dobíjení z dieselových agregátů. Informace hledejte u obce a v rádiu. Kraje mají v havarijním plánu takzvaný plán nouzového přežití. Patří do něj nouzové ubytování a nouzové dodávky energií, tedy elektřiny, plynu a tepla. Hasiči mají i vytápěné stany až pro 50 lidí. Olomouc v červnu 2026 na cvičení Blackout 2026 zkoušela takzvané body bezpečí, kde mají lidé přístup k elektřině, pití, jídlu nebo teplu. Celostátní síť vytápěných a dobíjecích míst ani jejich veřejný seznam jsme ale nenašli. Kde by taková místa byla u vás, se zeptejte na obecním úřadě.

Co by fungovalo dál

• Síť se umí znovu nastartovat. Česká přenosová soustava je propojená se sousedními zeměmi. Když vypadne, ČEPS má plán obnovy. Vybrané vodní elektrárny umí naběhnout i bez proudu zvenku a postupně napájet další elektrárny. Říká se tomu start ze tmy a ČEPS ho opakovaně zkouší.
• Opravy jdou rychle. V červenci 2025 trvala obnova hodiny, ne dny. I v Kyjevě, kde Rusko útočí opakovaně, opravářské čety vrátily v lednu 2026 za jedinou noc topení do více než 200 domů.
• Záchranné složky, Český rozhlas a obce se na výpadky připravují. Rozhlas má záložní zdroje proudu, obce mohou mít agregáty. Podrobně to popisujeme na stránce Co by fungovalo dál.
• Nemocnice přecházejí na záložní zdroje, jak se ukázalo v Česku i ve Španělsku.

Neočekávejte ale, že pomoc přijde do každého domu hned. První dny musí domácnost zvládnout hlavně sama a se sousedy.

Co udělat teď

1. Světlo, rádio, nabíjení. Svítilna pro každého, rádio na baterky a nabitá powerbanka. Seznam najdete na stránce Zásoby, voda, proud, teplo.
2. Voda na tři dny. Dospělý vystačí nouzově se dvěma litry vody na pití denně. Celkem i s hygienou a vařením spotřebuje 10 až 15 litrů denně.
3. Jídlo bez vaření a přenosný plynový vařič. Podle 72h.gov.cz na něm vařte venku a s ohněm opatrně.
4. Hotovost v drobných bankovkách a mincích.
5. Teplo. Domluvte si, ve které místnosti se v zimě sejdete. Připravte deky, spacáky a teplé oblečení.
6. Zeptejte se správce domu, jestli máte čerpadlo na vodu a jestli má topení nebo výtah záložní zdroj.
7. Léky a přístroje. Pokud někdo doma potřebuje přístroj na elektřinu, domluvte se předem s lékařem nebo dodavatelem, co dělat při výpadku. Víc na stránce Péče o zranitelné.
8. Informace bez internetu. Zjistěte si frekvenci Radiožurnálu ve vašem kraji. Návod je na stránce Informace bez internetu.
9. Rodinný plán. Domluvte se, kde se sejdete a kdo vyzvedne děti, když nepůjdou mobily. Použijte rodinný plán.

Generátor nikdy nepouštějte v bytě, ve sklepě ani na chodbě. V roce 2022 v Kunovicích obyvatelé domu odpojeného od sítě pustili elektrocentrálu. Spaliny se rozšířily po celém domě a dvanáct lidí skončilo v nemocnici s otravou oxidem uhelnatým.

Až se proud vrátí, nezapínejte všechny velké spotřebiče najednou. Síť by se mohla znovu přetížit. Řekněte o obnově sousedům a zkontrolujte jídlo v lednici.

Co nesdílet

Rozvodny, vedení a elektrárny jsou kritická infrastruktura. Nefoťte je pro sítě, nesdílejte jejich polohu, poškození ani to, kde zrovna pracují opraváři. Nespekulujte veřejně o tom, kde je síť zranitelná. Pomohli byste tím útočníkovi, ne sousedům. Proč na tom záleží, vysvětlujeme na stránce Drony a rakety.

Když uvidíte u energetického zařízení něco podezřelého, volejte 158. Nezasahujte sami a nikoho veřejně neobviňujte.